4. 5. 2017

...jsem v rekonstrukci

Divný název příspěvku? Ani ne. Jsem prostě v rekonstrukci. Vše co jsem měla na duši, co potřebovalo jít ven, tak ven šlo. Dala jsem to do světa. Jsem ve fázi objevování jiných, nových směrů mé tvorby, přecházení na jiný level. Zjišťuji, že stále častěji se přikláním ke geometrii, ve které je řád. Že to chaotické zentangle mne čím dál více opouští. V mluvě stavitele...překopávám, přestavuji a vyvážím nepotřebné, studentské pokojíky předělávám na dospělácké bydlení. No uvidíme, kam se to nakonec zvrtne. Dle mých přírodních zákonů to nechávám plynout. Co bude IN, to si cestu najde.
A co tedy vlastně objevuji? Magické pastelky, stále se v Top 10 drží černobílá geometrická iluze, naposledy rozmývané inkousty a sem tam zentangle.
Magické pastelky, jsou duhové pastelky. Prostě tuha má tři barvy a když kreslíte, tak je stopa po pastelce pokaždé jinak zabarvená. Pěkná hračička v kombinaci s kvalitním papírem na moje vesmírné kresby.






Další TOP je geometrie. Ať už iluze nebo krystaly. To je pro mě vždycky výzva. Tyto výzvy čerpám hlavně z Pinterestu. Když to vidím, prostě musím přijít na to, jak je to narýsováno.




Trochu si pohrávám s rozmýváním inkoustu a akvarelovými pastelkami nebo voskovkami. Zábavička a hra s náhodou. Nikdy člověk neví, jak to dopadne. Zatím jeden na ukázku, protože tohle se fakt blbě fotí.

No a nakonec zentangle. Ještě je pod kůží, ale už trochu v jiné formě. Pro zentangle nadšence přidávám odkaz na skvělou ZTG stránku s bezva vzory



A takhle si žiju v rekonstrukci :-). Tak jak bude hotová další část mé obnovy, tak se zase ozvu.

Mějte se zatím krásně



12. 2. 2017

...co dělám, když nic nedělám II.

...málokdy nic nekreslím. Kreslím vlastně pořád. Jednak se mi to stalo jakousi rutinou, která mne baví a jednak stále kolem sebe vidím věci, které mám potřebu udělat dle svého. A nebo si tvořím vlastní svět. Jako osoba narozená v rybím znamení se vlastně není čemu divit.
Mám vypozorováno, že to vždycky začně nevinně. Jen tak, jakoby nic. Nikdy nic není v plánu. Tentokrát to začalo velkou mandalou, přešlo přes minimalistickou geometrii. Výstava Vasareliho, na kterou se chystám až bude trochu lepší počasí, mne zase přiměla k nemožné geometri a iluzi. Skončila jsem u kámošek zvaných Whimsical face, tedy náladové tváře. Holky furt volaly z knihovny, ale trpělivě čekaly, až na ně přijde řada. Knížka s návodem na tyto úžasné hlavičky mi leží doma poměrně dlouho.
Takže tady jsou přírůstky.
Minimalistická geometrie. Černý karton a bílé gelové pero. Protože nejsem profi fotograf, tak černá se mi fakt blbě fotí a i přes úpravu ve fotoprogramu, ty prachy jsou odlesky světla.





Další máme optické iluze a nemožnou geometrii. Nemožnou proto, protože takhle by to nikdy nemohlo fungovat. Otcem těchto "nemožných" obrázků byl M.C.Escher. Stačí jeho jméno zadat panu Gůglovi a jste v nemožném (imposible) obraze.




No a nakonec ty holky. Tak tady máme holky z knížky, ze skicáku, jedna pěkně naštvaná na nějakém poznámkovém papíru a jedna stvořená z pastelu, razítek a jiných možných výtvarných médií.






A taky jsem si trochu hrála se Zendalami a pro článek o stresu kreslila odstresující obrázky.


Zde jsem vám nastínila rozmanitost své činnosti. Takže mám opravdu vždy co kreslit. Až teď, když to vidím pohromadě, jsem si uvědomila, že je teprve půlka února, tedy ani ne čtvrt nového roku za námi a co jsem toho stihla. Takže vlastně docela makám. A v tom je ta krása, když člověk dělá co ho baví, tak ani nevnímá, kolik práce je za ním.

Mějte krásný den 






9. 1. 2017

...černá,bílá, sem tam červená

 I když kreslím většinou černým inkoustem, tak černá vůbec nepatří k mým oblíbeným barvám. Moje jediné černé oblečení jsou černé lodičky. V bytě mám pouze černé hrany na nábytku. Ale co se mi líbí a už jsem se k tomu dlouho chystala, jsou černo-bílé kresby tzv. OP ART. Optické iluze, pohyblivé "psycho" obrázky. To jsou obrázky, které ve vás mohou při delším sledování vyvolat bolesti hlavy, nebo nějaké jiné pojašení. Ale já, nedbaje těchto varování jsem se do nich pustila. Někteří tyto obrázky kreslí digitálně. Já jsem vytáhla tuš, pravítko a hlavně mě pomohly moje geometrické znalosti. Někde jsem přidala i červenou, protože jsem měla pocit, že tam prostě musí být něco barevnýho. Při kreslení mě oči nepřecházely, ani hlava nebolela, stále jsem svéprávná. Hlava mě bolela až když jsem obrázky doupravovala do dívatelné elektronické podoby. 
Inspirací mi byli Victor Vasarely a Bridget Riley, průkopníci Op Artu. Velikost obrázků je 20x20 cm a chystám se na červí díru o velikosti 50x50 cm. Červí díra mi připomíná spíše starou ždímačku, když odstřeďovala. Takže kdybych se dlouho neozývala, tak jsem pohlcená ve ždímačce.
A tady jsou:





Mějte krásný den a nenechejte se oklamat nějakými iluzemi




Děkuji za návštěvu