Ano, držím dietu. Ale ne tu tukožroutskou, tak daleko nejsem, držím dietu DIGITÁLNÍ. Došla jsem do stádia, kdy mám potřebu se odpojit od bláznivého světa sociálních sítí. Jsem digitálně přesycena. Nechce se mi číst články stokrát sdílené, staré články omílané pořád dokola, konspirační teorie, tajemné vize a záhady, které záhadami vůbec nejsou, ale vědět něco tajemného zvyšuje důležitost, nemám potřebu číst, že ten či onen je debil. Není potřeba se starat, co se kde šustne ve světě, vždy se najde nějaký dobrák, který vám to stejně dříve či později nečekaně a s hrůzou v očích sdělí. Přestala jsem se také dívat ke konkurenci, co kdo kde a jak kreslí nebo dělá. Nepotřebuji to, nechci se už nechávat ovlivňovat. Svůj styl jsem si už stejně našla.
Linky přešly a momentálně jsem ve fázi koleček, bublinek. Možná, že moje nitro, odstaveno od digitální potravy takto detoxikuje a vypouští ven vše co je v něm ukryto, v podobě zvláštních, pro mě někdy až tajemných obrázků. Snad, nevím, netuším. Nesnažím se to nijak rozebírat, nechávám to procházet a prostě jen kreslím.
Takže jsem se rozhodla a řekla si STOP, dost, konečná. Zavíráme virtuální krám a nastolíme dietu. Dietní režim je nastaven pouze na surf internetu v mobilu, což je velmi rychlé a když není WIFI tak vůbec. Bohužel mám emailové korespondence a ty čtu ráno a večer, v pátek a o víkendu to nečtu vůbec. PC (tablet jsem si zatím prozřetelně nepořídila) zapnu jen v případě, že objevím nějaký skutečně zajímavý a pro mě přínosný článek, který se mi nechce louskat na mobilu, nebo se rozhodnu podělit se se světem o svoji tvorbu, myšlenky nebo záměry.
Svůj ušetřený čas jsem začala věnovat knížkám. Ale žádná brainwashingová či jinak tomu podobná literatura, normální beletrie co mi tady doma ještě zůstala. Přemítám co bude dál a kreslení jsem nechala osudu s tím, že nechám náměty obrázků ke mě přicházet. Nic nevyhledávám, ničím se neinspiruji, jak tomu bývalo dříve. Držím tuto dietu asi měsíc a výsledky se dostavují. Mám přečteného Saturnina (moje nejoblíbenější), Zdeňka Šmída-Za písní severu a pouštím se do starého románu Olgy Scheinpflugové-Bílé dveře. I takové romány zde mám. A do jedné knížky kreslím.Ta už byla dříve vyhrazena pro Art Journal, tedy je určena pro nápady, náměty a výtvarné techniky, píši do ní své postřehy a každá stránka je opatřena datem tvorby. Některé stránky jsou důvěrné, o některé jsem se již dříve podělila.
Ty nápady nebo náměty, nevím jak to nejlépe nazvat, skutečně začaly přicházet a nedají se zastavit. Přišlo to nenápadně, s linkami, jakýmsi rozkreslením a pak se to rozjelo a stále jede.Možná se to dá přirovnat k nějaké automatické kresbě. Jen já u toho nějak nemedituji, prostě vezmu pero a už kreslím. Pastelky přicházejí jen jako doplnění barevnosti.
Udivuje mne ale, že se v těchto obrázcích neobjevuje žádný Zentangle vzor. Ani v ruce, ani v nitru není a to je na pováženou...Nebudu ale předbíhat, uvidíme co bude...
V každém případě si budu dál držet svoji dietu, protože se cítím skvěle, obrázky budu tvořit jak budou přicházet a občas se ze své primitivní, od křemíku* částečně osvobozené planetky přihlásím a s něčím se podělím.
*Křemík (angl.Silicon) chem.zn.Si je polokov, který slouží jako základní materiál pro výrobu procesorů, bez kterého by ty svítící bedýnky nemohly vůbec fungovat.
Užívejte slunce, vody a letního vzduchu